Prašná brána s přilehlými krámky a kostelem sv. Vojtěcha

Prašná brána s přilehlými krámky a kostelem sv. Vojtěcha v pohledu od domu U Hybernů. Od 13. století střežila v těchto místech vjezd do Starého Města stará brána, později pro svou zchátralost zvaná Odraná. V roce 1475 začali z popudu krále Vladislava Jagellonského stavět o něco dál stavitelé Václav ze Žlutic a brzy po něm M. Rejsek bránu novou - tak se i zpočátku nazývala. Věž měla spíše reprezentační než obranný charakter a bohatou výzdobou měla odpovídat významu sousedního Králova dvora, s kterým ji spojoval ochoz. Avšak po trvalém přesídlení krále na hrad v roce 1484 zůstala celá staletí nedokončena. Dnešní název Prašná vznikl až kolem roku 1700, kdy zde byl dočasně sklad střelného prachu. Nedokončená stavba chátrala a za pruských válek byla značně poškozena. Proto v roce 1799 došlo k odstranění její poničené výzdoby. V roce 1822 zde byly instalovány hodiny a upravena střecha. Dnešní novogotická podoba věže pochází z let 1878-1886, kdy J. Mocker zmnožil výzdobu průčelí, odstranil hodiny a objekt nově zastřešil. Obchůdky po pravé straně zde byly vystavěny pražskou obcí v roce 1816 náhradou za dřevěné krámky obchodníků stojící do té doby na Koňském trhu u ulice Na můstku. Kolem roku 1900 byly objekty a pozemky na místě bývalých králodvorských kasáren, v rámci jedné z největších pozemkových spekulací té doby v Praze, vykoupeny Živnostenskou bankou. Po jejich rozparcelování zde mělo být postaveno mj. 11 obytných činžovních domů. Obecní rada ale v roce 1902 rozhodla o výstavbě vlastního Obecního domu, následně odkoupila část těchto pozemků od banky a současně vykoupila krámky obchodníků. Ti využili příležitost - požadovali a nakonec dostali za své krámky přímo pohádkové ceny. Např. hodinář Šťastný za prostor necelých 10 m2 dostal 200 tisíc korun (v té době cena rohového dvoupatrového domu v centru)!