Městská spořitelna, Staré Město, Praha

Městská spořitelna, Staré Město, Praha Architekt Jiří Štursa studoval za první republiky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Jednou dostal od svého profesora Antonína Engela za úkol navrhnout budovu banky. Přinesl náčrt moderního funkcionalistického skleněného paláce, přesně ve stylu, který byl tehdy považován za odpovídající a progresivní. Navzdory očekáváním se na něj profesor obořil: „To nemůžete myslet vážně. Do takového domu by nikdo z venkova nevlezl a už vůbec by v něm nenechal peníze. Budova banky musí působit robustně a bezpečně. Tak, aby lidé cítili, že tam mají peníze dobře uložené.“ Znakem serióznosti a dobré pověsti dané banky byla totiž odnepaměti i budova, v níž měla instituce sídlo. Nešetřilo se vůbec na ničem, jedna banka se snažila trumfnout druhou. V 19. století se manufakturní výroba mění na tovární, města nebývale rostou, přibývá obyvatel a vzrůstá potřeba peněz na rozšíření tovární výroby. V polovině století je již zřejmé, že poptávka po bankovních institucích je nejen ve městech, ale i na venkově, a v rychlém sledu zde vznikají městské spořitelny či profesní banky, které mají potřebu se odpovídajícím způsobem prezentovat. „Panovalo přesvědčení, že krásný dům budí důvěru a je schránkou pro ostatní formy umění jako koberce či nábytek. Zástupci bank tehdy kupovali díla jedinečná řemeslnou kvalitou i uměleckým návrhem,“ říká Duňa Panenková, kurátorka sbírky České spořitelny. Palác v Rytířské Denně kolem něj proudí davy cestou ze Staroměstského náměstí na Václavské. Obdivují výlohy s díly českých umělců, občas zvednou hlavu k městským erbům na fasádě a někteří vstoupí dovnitř. Vyplatí se to. O paláci České spořitelny v Praze se dá, podle slov jednoho ze zaměstnanců spořitelny, neskromně napsat, že je jedním z nejkrásnějších bankovních center na světě. Na jeho vzniku se podíleli nejslovutnější mistři své doby a udělali z něj symbol českého spořitelnictví. Původní lesk a slávu mu po letech nesmyslných příček, pozlacených rámů a postmoderních sedacích souprav z období komunismu a raných 90. let vrátila generální rekonstrukce vedená architektkou Gabrielou Kaprálovou. „Neorenesanční sloh, ve kterém byla budova postavena, má určitou symboliku. Hodně se zde například objevuje symbol kruhu, který byl zasazen i do části štukové výzdoby a představoval peníze. Objevuje se zde řada alegorických soch jako Pracovitost či Spořivost. Chtěli jsme proto budovu vrátit částečně zpět do původního stavu, ale s přihlédnutím k současným provozním potřebám,“ vzpomíná architektka. První vlastní budova dnešní České spořitelny vyrostla jako sídlo Bohömische Sparkasse na tehdejší Ferdinandově třídě, dnes Národní. Spořitelna se do ní přestěhovala v roce 1859 z budovy zemských stavů, kde dnes sídlí parlament, a drží hned několik prvenství. Byla první bankovní budovou v Čechách vůbec a také první, ve které byl do základů použit beton. Vyrostla do výšky 25 metrů a do budoucna se podle ní stanovovala výška okolních budov. Uměleckou hodnotu stavby podtrhují plastiky Hospodárnost a Spořivost, které vytvořil Josef Václav Myslbek. V žádném případě ale nešlo o výjimku – budovy spořitelen byly často monumentálnější než radnice. „Jednoduše měnily tváře měst. Nejednou se město rozhodlo koupit budovu České spořitelny a udělat z ní radnici. Aby měli nejkrásnější dům na náměstí,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš. Pokud budova vyšla z módy, spořitelna ji neváhala zbořit a postavit novou, případně prostory rozšířit. Zdroj informací: http://zen.e15.cz/pribehy/matka-bank-1176061

	L1	vedlejší část díla		500 CZK
Licence L1 = obrazový materiál jako vedlejší součást díla Pod pojmem "vedlejší dílo" se chápe použití obrazového materiálu k ilustrativním, doplňkovým účelům, kdy je vedlejší, nedominantní součástí jiného díla. V případě užití na webu, tj. při použití výlučně na internetu v elektronické formě, typicky doplněk webové stránky, webové prezentace, elektronické verze časopisu atd.
	XL1	vedlejší část díla		1000 CZK
Licence XL1 = obrazový materiál jako vedlejší součást díla Pod pojmem "vedlejší dílo" se chápe použití obrazového materiálu k ilustrativním, doplňkovým účelům, kdy je vedlejší, nedominantní součástí jiného díla. V případě užití k tisku typicky doplněk textu knihy či časopisu, katalogu, tištěné prezentace, audiovizuálního díla, výstavy, výzdoby interiéru nekomerčních prostor apod.
	L2	hlavní část díla		2500 CZK
Licence L2 = obrazový materiál jako hlavní (dominantní) součást díla Pod pojmem "hlavní dílo" se chápe použití obrazového materiálu tak, že podstatným způsobem ovlivňuje výslednou vizuální stránku výsledného díla či dílu zcela dominuje. V případě užití na webu, tj. při použití výlučně na internetu v elektronické formě, typicky obal či úvodní obrazovka elektronické hry, přední strana elektronické verze časopisu či knihy, hlavička webu, součást bannerové reklamy na další výrobky a služby, kde obrazový materiál není sám o sobě motivem atd.
	XL2	hlavní část díla		7500 CZK
Licence XL2 = obrazový materiál jako hlavní (dominantní) součást díla Pod pojmem "hlavní dílo" se chápe použití obrazového materiálu tak, že podstatným způsobem ovlivňuje výslednou vizuální stránku výsledného díla či dílu zcela dominuje. V případě užití k tisku například obal knihy, krabice elektronické hry, titul bookletu, plakát výstavy, přední strana časopisu, výzdoba interiéru komerčních prostor, součást tištěné reklamy, příp. I elektronické venkovní reklamy na další výrobky a služby, kde obrazový materiál není sám o sobě motivem atd.
další nabídka
	L3	další příjem		10000 CZK
Licence L3 = obrazový materiál slouží k dalšímu příjmu Pod pojmem "další příjem" se chápe použití obrazového materiálu tak, že obrazový materiál je sám o sobě motivem, který je předmětem dalšího příjmu. V případě užití na webu je to prodej výlučně v elektronické formě, typicky například elektronická přání či pohlednice.
	XL3	další příjem		20000 CZK
Licence XL3 = obrazový materiál slouží k dalšímu příjmu Pod pojmem "další příjem" se chápe použití obrazového materiálu tak, že obrazový materiál je sám o sobě motivem, který je předmětem dalšího příjmu. V případě užití k tisku typicky potisk hrnečků, triček, kalendáře, jakékoli předměty, určené k dalšímu prodeji, například tištěné pohlednice, placky, magnetky apod.